Kachna indický běžec snáší až 150 vajec/rok

Indický běžec je nosné lehké plemeno, živá hmotnost kachny je 1,80 kg, kačera cca 2 kg. Původní asijská plemena byla schopna snášky až 350 kusů vajec ročně. Do Evropy, zejména do Anglie bylo dovezeno několik skupin původní asijské populace. Jejich vejce byla ve veliké oblibě a naložena tvořila nezanedbatelnou část potravy námořníků. Přesto se střídaly v jejich chovu období zájmu a stagnace.

Původní vynikající užitkovost se nesprávnou plemenitbou a také zanedbání dalšího šlechtění pro genotyp indického běžce pozměnilo a schopnost vysoké snášky se nezachovala. Jednou z příčin byly také obavy z kontaminace vajec bakterií Salmonella enteritidis. Dnešní běžci dosahují snášky kolem 100 až 150, max. 200 vajec o hmotnosti přes 60 g.

Kachny mají několik barevných rázů, které mají i odlišnou barvu vajec. I přes jemný habitus jsou velmi odolné a dobře snáší podmínky našeho klimatu. Literární odkazy vysvětlují jejich stavbu těla, končetin a mimořádnou čilost a pohyblivost skutečností, že odchované kachny byly za účelem prodeje přeháněny na trhy vzdálené až 200 km.

Indičtí běžci nikdy zcela nezmizeli z evropských chovů, byť nepatřili mezi nejoblíbenější plemena. V současné době ale dosáhli značného rozšíření a veliké obliby. Hlavním důvodem je skutečnost, že se při své jedinečné shánlivosti zaměřili nakonzumaci plzáka španělského. Výsledkem je, že mluví-li zahrádkáři o oranžovohnědém slimákovi jako o odporném a obtížně zlikvidovatelném škůdci, jedním dechem pak chválí schopnost indických běžců jejich populaci rychle omezit na minimum. Zvyšujícímu se zájmu o chov indických běžců napomáhá i skutečnost, že sbírají na zahradách i další živočišné škůdce a rostlinná produkce je nezajímá. Chovatelé je po krátké době považují za skutečné domácí miláčky – pohled na několik kachen čile shánějících na zahradě potravu je skutečně velmi příjemný.

Nelétají, postačuje pro ně nízký plůtek. Vyžadují pouze suchý kachník a raději dál od něj malou vodní plochu. Co se týká rizik spojených se salmonelami, není třeba je přeceňovat. Do vajec slepic pronikají salmonely tehdy, pokud se z vejce smyje ochranná antibakteriální vrstva. Vždyť vyšší výskyt salmonel v ekologických chovech „šťastných“ nosnic na podestýlce je známou realitou. Skutečnost, že se kachny část dne pohybují ve vodě a vlhkém prostředí samozřejmě kontaminaci vajec usnadňuje. Ale postačí držet kachník v čistotě a suchu a dbát i na dostatečnou tepelnou úpravu vajec.

Zlí jazykové tvrdí, že mají velmi jemné a chutné maso, o tom bych ale s chovateli raději nemluvil. Výživa dospělých kachen není složitá. Ze sběru škůdců si zcela naplní potřebu bílkovin potřebných ke snášce. Počítejme ale zcela reálně s tím, že i takto bohatá strava neposkytuje všechny živiny. V době snášky bude třeba kachnám doplnit minerální látky a energii.

Na letošní sezonu jsme chovatelům připravili doplňkovou směs pro indické běžce, pozůstávající ze směsi obilovin, sladového květu, kukuřičných klíčků, minerálních látek a vitaminů a rostlinného oleje. Toto krmivo plně vyhovuje nárokům jejich snášky, pokud mají zdroj živočišné bílkoviny sběrem hmyzu a slimáků. Směs bude balena po 10 kg, protože většina chovatelů má na své zahradě 2 – 5 indických běžců.

ing. Martin Mohelský