Výživa drobných hospodářských zvířat v současných podmínkách

V chovatelství se za posledních dvacet let mnoho změnilo. V dřívějších dobách to byla státem uznávaná a podporovaná cesta ke kvalitním živočišným produktům. Nakoupit krmné obiloviny nebo dokonce krmné směsi byl ale problém – i těch bylo málo. V současné době je dostatek obilovin i krmných směsí pro všechny, jen chovatelů podstatně ubylo. Důvody jsou vcelku jasné. Obchodní síť všemi produkty živočišné výroby překypuje, i když ceny nejsou takové, jaké by snad být mohly. Kvalita je většinou průměrná nebo je dána cenou. Chovatelství leckdy vyžaduje hodně času i úsilí, a to řada z nás raději věnuje pracovní kariéře či dalšímu přivýdělku. Postupně se vytrácí chovatelské tradice v rodinách a s ní znalosti a zkušenosti, bez kterých to nejde. Chovatelské objekty a zelené plochy nahradily komerční prostory, garáže, zahradní besídky nebo okrasné plochy.

Přesto zájem o chov zvířat zcela neupadl a dokonce v posledních dvou letech nastalo mírné zvýšení stavů zvířat. Nejvíc zůstaly v oblibě nosnice, z masné drůbeže obvykle kačeny a krůty. Chov králíků ale prochází skutečnou krizí. Nemoci a větší nároky chovu řadu méně zkušených či začínajících chovatelů odradily, zásadní roli hraje značná časová náročnost.

Domácí chov prasat, koz a vůbec větších zvířat naráží na téměř nepřekonatelnou nevůli sousedů – k čertu s tradicemi – mouchy a zápach už nikdo nechce.

Změnil se i způsob výživy. Nabídka krmiv je skutečně dostatečná. Krmné směsi vyráběné pro drobnochovatele zcela pokrývají nároky zvířat, jen je třeba správně zvolit druh směsi a vždy dodržovat způsob či použití návod daný výrobcem. A hlavně: není žádný důvod k nedůvěře či dokonce obavám. Je třeba připomenout, že v Česku se nepoužívají a ani v ČSSR se nikdy nepoužívaly růstové stimulátory či podobné látky. Orgány státní odborné kontroly skutečně tvrdě a nekompromisně prostřednictvím neočekávaných a častých návštěv prověřují kvalitu výrobků i přítomnost nežádoucích a zakázaných látek. Povoleno je několik druhů antikokcidik, která působí pouze na zdraví parazitů a z tkání zvířat spolehlivě odchází po uplynutí tzv. ochranné lhůty, což je několik málo dnů vždy definovaných v návodu na etiketě výrobku.

Krmná směs má pro chovatele zásadní výhodu. Při správném použití plně pokrývá veškeré nároky organizmu na všechny živiny, které jeho růst a produkce vyžadují. „Plně pokrývá“ znamená, že všechny živiny jsou nejen v dostatečném množství, ale co je ještě důležitější, i ve správném poměru. Nejčastější chybou je proto doplňování směsí obilovinami, popřípadě domácími kuchyňskými zbytky. Vždy tak dojde ke snížení obsahu bílkovin, minerálních látek a vitamínů v dávce krmiv, které zvířatům poskytujeme. Tedy i nižší produkci (snášku, přírůstek) i poškození vývoje zvířat. A hlavně: dostatek živin a jejich správný poměr v krmné dávce vytváří kvalitu a biologickou hodnotu potravin z nich vytvořených. Nahradíme-li tedy část směsi pro nosnice například pšenicí, většinou si všimneme zhoršené kvality skořápky. Co ale neuvidíme, je úbytek obsahu bílkovin vejce i všech vitamínů a dalších biologicky účinných látek, tak podstatných pro naše zdraví. Zvíře nám je ve svých produktech poskytuje v ideálně využitelné formě, a tak se vejce zdravé, správně krmené nosnice stává zdravým a velmi hodnotným pro nás i naše děti. I při kuchyňském zpracování produktů poznáme rozdíl v kvalitě výživy. Maso mladých zvířat vhodně krmených je vhodné pro všechny úpravy. I v mase je třeba správného poměru bílkovin a tuku, který je uložen mezi svalovými vlákny a svalovina má ideální obsah vody, což zaručuje zachování konzistence, chutí i vůní upraveného masa. A opět – dostatku živin pro naše zdraví.

Sestavení krmné směsi je vždy úkol pro toho, kdo se výživě věnuje profesionálně. Je škoda i zásadní chyba narušit řadou doplňků poměr živin ve správně sestavené směsi. Prostředky vložené do nákupu kvalitních krmiv jsou investicí do perspektivy chovu, zhodnocení naší práce a hlavně do našeho zdraví i příjemné chuti pokrmu.